Poslední letošní premiérou Východočeského divadla v Pardubicích byla groteska Živý obraz, jejímž autorem je současný německý dramatik Marius von Mayenburg. Režie české premiéry na Malé scéně ve dvoře se ujal David Šiktanc, jenž si ke spolupráci přizval Petru Janečkovou, Ladislava Špinera, Janu Ondruškovou, Petra Borovce a Ondřeje Krause.

Hra pojednává o přepracovaném manželském páru – Vilmě a Michaelovi, kteří nemají daleko ke zhroucení. Nejenže jsou unavení z práce, ale navíc s jejich synem začíná cloumat puberta. Do toho s nimi neustále manipuluje Vilmin šéf Haulupa, jenž je úspěšným, ale také dosti bláznivým konceptuálním umělcem. Manželský pár se rozhodne své problémy řešit tím, že najme uklízečku Natalju, která se postupně stává nepostradatelnou součástí domácnosti. Je nejen uklízečkou, ale i zpovědnicí a učitelkou. Pro Haulupu je navíc vysněnou performerkou do jeho uměleckého díla. Jenže nikdo netuší, co je málomluvná Natalja vůbec zač.

Hra je dynamická už od samého začátku a po celou dobu neztrácí svůj spád. Nejedná se o typickou řachandu plnou prvoplánových vtipů, baví inteligentními dialogy a aktuálními odkazy. Nevyvolává salvy smíchu, ale spíše pobavení a chvílemi i jistou sebereflexi. Přirozeným způsobem pak děj spěje k nečekanému a o to humornějšímu závěru.

Pardubická inscenace je ozvláštněna o použití kamery, z níž se přenáší obraz na plátno za herci či na televizní obrazovku. Díky tomu je pak možné zajímavě využívat i prostory šatny.

Dalším méně obvyklým prvkem je, že se herci na jevišti a mezi diváky objevují i před představením a o přestávce. Tím se zvyšuje kontinuita a realističnost a celá inscenace získává další rozměry. Velmi příjemně se sledují i samotné herecké výkony. Zejména Petra Janečková je jako Vilma vynikající, její postava je uvěřitelná a baví naprosto přirozeně. Dobře funguje i její spojení s Ladislavem Špinerem v roli Michaela. Výborný je také Petr Borovec, kterému role bláznivého umělce naprosto sedí. Nezaostávají však ani Jana Ondrušková s hostujícím Ondřejem Krausem.

Povedený je i hudební podkres oddělující jednotlivé scény.

Inscenace tak je rozhodně zdařilým počinem, jenž baví humorem na úrovni a zároveň nutí k vlastní kritické sebereflexi, a to nejen tím, že se dotýká aktuálních témat, ale i svou prezentací současné „normální“ rodiny. Vše umocňuje komorní atmosféra Malé scény ve dvoře.

75 %

Vyšlo v MF DNES 20. prosince 2016

zbývá
508
slov
3 minut