Karbonická anhydráza Nce103p patogenní kvasinky Candida parapsilosis. Tak zní název projektu, díky kterému sedmnáctiletý student přeloučského gymnázia Jan Blaha zvítězil v národním kole soutěže Expo Science AMAVET a na mezinárodní soutěži I-SWEEEP 2016 v americkém Houstonu obsadil třetí místo. Záludný jazykolam v sobě skrývá ušlechtilou snahu, která může zachraňovat životy.

Ještě do tercie Jana Blahu studium biologie a chemie nebavilo. Pak se to ale zlomilo. Ve svém volném čase začal připravovat projekt zabývající se kvasinkou Candida parapsilosis, která lidem s oslabenou imunitou způsobuje infekce s úmrtností až 60 procent.

Blaha zkoumá enzym, který urychluje hydrataci oxidu uhličitého. „Myslíme si, že pokud bychom zablokovali tento enzym, budeme schopni zamezit šíření těchto kvasinek v prostředí s nízkou koncentrací oxidu uhličitého, tedy i na vzduchu. Mělo by to vést k vývoji dezinfekce, která by rozšiřování infekce na vzduchu zabránila,“ uvedl.

K tomuto projektu se dostal oklikou. V roce 2014 vyhrál cenu Nadačního fondu Neuron a díky tomu mohl poznat, jaké to je, být vědcem. Chtěl si totiž být jistý, že se vědě opravdu chce věnovat. „Poslali mě na třítýdenní stáž na Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, kde jsem dostal seznam projektů, na kterých bych mohl pracovat. Tento projekt mě zaujal a začal jsem na něm dělat,“ řekl Blaha.

Shodou okolností na tomto ústavu pracuje i Olga Hrušková, která působí také na Univerzitě Pardubice. Díky tomu mohl u svého projektu zůstat i po ukončení stáže. Nyní tak na něm každý týden pracuje v laboratořích pardubické univerzity.

Se svým projektem se dostal až na mezinárodní soutěž I-SWEEEP 2016 v americkém Houstonu, kde se sešli středoškoláci z celého světa a představili zde zhruba 600 projektů. Student přeloučského gymnázia v této konkurenci skončil na třetím místě.

„Je to super, otevře mi to spoustu dveří. Příští rok jedu na největší konferenci na světě do Los Angeles, a když tam vyhraju cokoli, klidně nějakou vedlejší cenu, bude to znamenat dost na to, abych se dostal na školu bez přijímaček, získal stipendium a podobně,“ řekl.

Takové pracovní vytížení si ale vybírá daň – na školu není dost času. „Kloubí se to velmi těžko. Někteří učitelé se mi snaží vyjít vstříc, protože ví, že se neflákám a někam mě to posouvá. Pak jsou ale i tací, kteří si myslí, že jejich předmět je ten nejdůležitější. Mimo to v chemii nastává problém, že už mívám až moc dotěrné otázky,“ popsal Blaha.

Se spolužáky se o projektu moc nebaví. „Nemám problém odpovídat, když se na něj někdo zeptá. Ale sám o tom nezačínám, abych o tom nemluvil pořád,“ řekl.

Za dva roky ho čeká maturita. Po ní si chce dát rok volna, kdy bude cestovat. Následně se chystá na studium v zahraničí. Rád bych si vybral univerzitu, kde je praxe na prvním místě. Potom se vidí na nějakém vědeckém ústavu, kde by chtěl vést vědeckou skupinu a pracovat na nějakém vlastním projektu. „Je jedno, jestli to bude tady, v USA, Japonsku nebo Ugandě,“ řekl Blaha.

Ve volném čase se snaží věnovat se sám sobě. „Stává se ze mě více méně buddhista a čajovnový povaleč. Z práce na starém projektu jsem byl hrozně vyčerpaný, až to nějak samo přišlo. Dá se říct, že jsem se k buddhismu dostal přes vědu,“ uvedl Blaha.

Vyšlo v MF DNES 18. června 2016

zbývá
697
slov
4 minut