Déšť, tak symbolický pro tento den, utichá. Za písně Modlitba pro Martu se na náměstí Republiky před Východočeským divadlem v Pardubicích scházejí lidé, aby uctili památku bývalého prezidenta Václava Havla.

„Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou. Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí,“ zní jim nad hlavami slova písně Marty Kubišové, která právě v Pardubicích začínala.

Na velké obrazovce mohou lidé sledovat záběry z projevu bývalého prezidenta Václava Havla z 27. ledna roku 1990. Havel tehdy k občanům promluvil z balkonu Východočeského divadla. Nyní balkon zeje prázdnotou. Jako vzpomínka na bývalého prezidenta je na něm ale umístěno srdíčko, které nikdy nezapomněl připojit ke svému podpisu. A nad ním vlaje černá vlajka…

Na náměstí Republiky se schází čím dál víc lidí všech věkových kategorií. Růžičky svírají i malé děti a ani maminky s kočárky nejsou výjimkou. Ti všichni si přišli vzpomenout na Václava Havla a společně zhlédnout přenos z jeho pohřbu. „Prožívám to celý týden.“ „Já taky,“ ozývá se z davu.

Lidé se nesnaží skrývat svůj zármutek, slzy se objevují i na mužských tvářích. Jiní v tichosti a se skloněnými hlavami vzpomínají na vše, co pro ně bývalý prezident udělal, přestože se třeba nikdy nepotkali. A už nepotkají.

Začíná přenos z pohřbu a slzy se na tvářích objevují ještě častěji. Lidé se se skloněnými hlavami modlí nebo tiše vzpomínají na svého bývalého prezidenta. Projekci lidé sledují i z oken. Fronta ke kondolenčním knihám v divadle neopadá po celou dobu, mladí i staří, všichni se chtějí naposledy rozloučit s Václavem Havlem a poděkovat mu.

Přesně v pravé poledne uctívají bývalého prezidenta minutou ticha a i lidé, kteří zrovna v tento okamžik jdou okolo, se zastavují, aby Havlovi vzdali svou úctu.

Na schodech Východočeského divadla plápolá řada svíček a lidé zapalují další a další, růže, vzkazy a svíčky zaplnily již polovinu schodiště. Zapalují je i malé děti, které Havla nikdy nepoznaly, ale mohou díky němu vyrůstat ve svobodném světě. Snad i ony se budou řídit Havlovým heslem „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“.

S jmelím nebo vánočkou v ruce, v čase předvánočního shonu a i přes nepříznivé počasí si lidé dokázali najít čas, aby se společně přišli poklonit Václavu Havlovi, bývalému prezidentovi, dramatikovi, intelektuálovi, umělci a především člověku, kterému vděčíme za demokracii v naší republice.

Začíná zase pršet…

Vyšlo v Pardubickém deníku 23. 12. 2011

zbývá
567
slov
3 minut