Poslední premiérou na Malé scéně ve dvoře Východočeského divadla v Pardubicích v této sezoně byla hra Michele Riml Sexy prádlo v režii Adama Doležala. Inscenace vypráví příběh Alice (Romana Chvalová) a Henryho (Alexandr Postler), kteří jsou manželé 25 let.

Jejich intimnímu životu už schází jiskra, s čímž se ale Alice odmítá smířit. Pořídí proto knihu Sex pro trumbery a zaplatí romantický víkend v luxusním hotelu. Otázkou ale je, jestli pomocí často až komických rad z knihy dokážou vyřešit partnerské neshody a znovu zažehnout jiskru erotiky.

Inscenace sice stojí na pomezí sitkomu a vztahové komedie, ale nejedná se o typickou řachandu. Text je vtipný a zábavný, zároveň však nabízí i vážnou linku, která z něj dělá podstatně hodnotnější dílo.

Nejvíce je ale potřeba vyzdvihnout to, že hra i přes své téma, jeho humorné pojetí i lascivní název nesklouzává k trapnosti. Objevují se zde i zprofanované stereotypy týkající se vztahu mezi mužem a ženou, nepůsobí však jako klišé. Díky tomu si v této hře najdou své nejen lidé okolo padesátky, ale i mladší.

Zajímavé je řešení scény, která kromě manželské postele zahrnuje i dvě televizní obrazovky. Na nich se hned zezačátku objevuje spot s doktorkou Ruth, která je ve skutečnosti autorkou zmíněné knihy. Tím inscenace získává na realističnosti, jen je škoda, že se autoři titulků nevyvarovali hrubým chybám.

Obrazovky jsou zajímavým doprovodným prvkem i ve chvílích, kdy hlavní hrdinové popisují své sexuální fantazie, neboť se na nich objevují humorné animace. Využity jsou i mikrofony, které se sice v komornějších divadelních prostředích objevují až zbytečně často, v tomto případě jsou ale na místě a podtrhují dramatičnosti vnitřního prožívání obou postav.

Co se týče hereckých výkonů, z ústřední dvojice je sice výrazně lepší Romana Chvalová, ale i Alexandr Postler příjemně překvapuje. Oba jsou uvěřitelní a působí, jako kdyby do své role reflektovali i vlastní životní zkušenosti. Z pardubického hereckého souboru to byla pro tyto role patrně nejlepší možná volba.

Sexy prádlo uvedlo Východočeské divadlo už v lednu 2014 ve formě scenického čtení v cyklu současné dramatiky INprojekty a jeho převedení na plnohodnotnou inscenaci se ukázalo jako dobrá volba. Není to jen typická odpočinková hra, nýbrž i určité ponouknutí k tomu, aby se člověk zamyslel nad vlastním přístupem k životu.

Velkým plusem je, že se autoři nesnažili inscenaci příliš natáhnout. Trvá tak pouze hodinu a díky tomu po celou dobu neztrácí svou svižnost.

70 %

Vyšlo v MF DNES 15. dubna 2016

zbývá
513
slov
3 minut