Že přibývá duševně nemocných, je nesporné. Velký vliv na to má stres, v němž žijeme, nepřiměřeně rychlý technologický vývoj, kterému se nejsme schopni přizpůsobit, a snad i odklon od víry. O to je nepochopitelnější, že do oblasti sociálních služeb pro duševně nemocné proudí tak málo peněz. Ale ono to svůj skrytý důvod má, duševní choroba na rozdíl od fyzického handicapu není vidět. Psychické nemoci stále mají ve společnosti velké stigma, nemluví se o nich a spousta lidí si nedokáže přiznat, že to opravdu je choroba. Duševně nemocnému nestačí říct jen „vzchop se“. Je potřeba léčba a pomoc sociálních pracovníků. A především osvěta. Organizace CEDR musela svou výstavu uspořádat ve skromných podmínkách, i tak ale měla akce svůj přínos. To by si měly uvědomit i politické špičky a posílat peníze tam, kde to opravdu má smysl. Trend ubývajícího duševního zdraví jinak nezastavíme.

Vyšlo v MF DNES 26. září 2015

zbývá
205
slov
2 minut