Jsem velkým zastáncem a fanouškem Facebooku, trávím na něm několik hodin denně. Na facebookovské přátelství nevěřím, ale beru tuto sociální síť jako skvělý komunikátor a „udržovač“ kontaktů. Bez něj bych už dávno neměla tak dobrý přehled o tom, jak se mají moji přátelé ze střední, ani kdo je právě ve vztahu. Škoda, že se tato webová stránka stala i cílem lidské hlouposti.

Nemusím snad psát o přátelství na Facebooku, každému je určitě jasné, že pokud má někdo tisíc přátel, asi s ním není něco v pořádku. Ani lidé závislí na facebookovských hrách mi nevadí, do té doby, dokud mi každý den neposílají tucet žádostí, krav a hřebíků, protože si moc dobře pamatuju dobu, kdy o svatém týdnu celá třída poctivě místo drilování maturitních otázek myla zvířátka v Pet Society. Co ale s lidmi, kteří nevědí, jak se na internetu chovat? Ne, nemyslím tím důchodce hledající tlačítko Power, ale věčné spamery.

Nedávno mě na Facebooku zaujala skupina s názvem Příspěvky a chování člověka na Facebooku vypovídá o jeho (ne)inteligenci. Když si prohlédnu příspěvky některých svých přátel, musím autorovi skupiny dát za pravdu. Zadaná, ve volném vztahu, zasnoubená, nezadaná, vdaná, zadaná, nezadaná, zadaná, to vše může být podle Facebooku jedna osoba v jednom týdnu. A poté to završí statusem Kdo chce se mnou být ve vztahu? Ne, nebudu tady tvrdit, že v dnešní době se lidé raději šťouchnou na Facebooku, než aby si dali pusu, nebo raději „olajkujou“ fotku místo toho, aby spolu šli ven, jako to dělá spousta lidí ve svých statusech – ironicky na Facebooku. Naopak tvrdím, že nikdo z těch, co mají všech pět pohromadě, tohle neudělá.

Někdy mám pocit, že mým přátelům někdo ukradl heslo, naboural se jim do účtu a teď si z nich (a nás ostatních) dělá srandu statusy typu Ten mě tak krásně líže nebo V tuhle noční hodinu mě hrozně tlačí guma od kalhotek. Ve skrytu duše se však bojím, že to dotyční uživatelé (v tomto případě díky bohu uživatelky) myslí naprosto vážně. Ne náhodou se ustálilo slovní spojení: Co na srdci, to ve statusu.

Je až neuvěřitelné, co na sebe lidé ve svých statusech prozradí. Co měli k obědu, na co mají chuť, jakou nosí podprsenku nebo třeba to, že na hodinách gramatiky nedávali moc pozor. Obzvlášť obdivuji ty, kteří píší „cZeCHsSsThiN­koOoOu“. Někdy bych chtěla mít tolik času, kolik napsání statusu touto speciální řečí zabere, a tak dobrou koordinaci prstů při neustálém mačkání shiftu. Už jen při tom pomyšlení mě můj malíček nesnáší.

A proč že si tyhle přátele z Facebooku jednoduše nesmažu? Připravila bych se o hodně legrace. I tak mám ale pocit, že po zveřejnění tohoto článku mi pár facebookovských přátel ubyde. Škoda, o několik záchvatů smíchu méně.

zbývá
598
slov
3 minut